2000 mil je zřejmě víc, než kolik napluje průměrný majitel jachty za rok. My jsme tuto vzdálenost zdolali za tři a půl týdne. Takové akce posouvají jachtařskou novinařinu o úroveň výš. Možná jsme absolvovali vůbec nejdelší testovací plavbu v historii. Na hledání pozitiv a negativ tedy byla spousta času.
Duben 2010
Yachting nezamrzl
I přes nebývale tuhou zimu, která se do střední Evropy, a nejen do ní, dostala hned s příchodem prvních lednových dní, nám běh světových událostí nedovolí si ani na moment odpočinout. Leden uzavřela výstava lodí v Düsseldorfu, což je po dlouhé roky železná jistota, a únor byl zase především ve znamení boje o Americký pohár. Pro toto klání je únorový termín naopak zcela nepatřičný a těžko se pro výběr data hledalo pochopení. Organizátoři jachtařského svátku ve španělské Valencii se všemožně snažili zajistit publicitu, a stejně tak i samotné týmy. O to víc mě překvapila nízká sledovanost živého internetového vysílání obou rozjížděk, která jen lehce přesáhla číslovku patnácti tisíc přihlášených diváků. Ano, byl tu Eurosport, kde bylo možné boj vícetrupých monster sledovat, ale k internetu má u nás přístup jistě více lidí než k této stanici, zejména pak v pracovní době všedního dne. Ať už přes internet, nebo přes televizi, dominance amerického týmu byla evidentní. Zejména při první rozjížďce, kdy křídlo BMW Oracle „odlétlo“ Švýcarům na tříkilometrovou vzdálenost. Boje o Americký pohár už asi nejsou takovým tahákem jako dřív, a nebude to jen únorovým termínem. O podrobnostech samotného klání se dozvíte více v detailním článku v rubrice Sport.
Další rozsáhlý materiál hned v úvodu dubnového Yachting revue rekapituluje zmiňovanou výstavu boot 2010. Podle pořadatelů se trh s loděmi odrazil ode dna, což mi potvrdilo i několik důvěryhodných prodejců. Oficiální čísla hovoří o nárůstu prodaných vstupenek o 0,9 procenta v porovnání se situací před rokem. Nicméně jsem se procházeje výstavními halami nemohl zbavit dojmu, že postrádám davy návštěvníků. Na výstavu se snažím kvůli strachu z tlačenice nejezdit o víkendu, a k mému subjektivnímu pocitu nedostatečného zájmu (za dobu trvání výstavy mělo branami projít 240 000 lidí) zřejmě přispělo i počasí.
Každopádně si pořadatelé zaslouží ocenění za přístup, jakým chtějí trh oživit. Současná mladší generace má na vybranou z nespočtu různých aktivit a lodě v žebříčku zájmů mnohdy nestojí příliš vysoko. Proto byla letos výstava daleko více zaměřená na interaktivní expozice, kde se mohl návštěvník nejen projet na různých vodních plavidlech, ale mohl si třeba i vyzkoušet stavbu lodí. Je to správná cesta, která by mohla inspirovat rovněž pořadatele českých výstav.
Když už jsem zmínil dvě zahraniční témata, nelze nezmínit články popisující problémy ryze české. Jde například o polemiku na téma možného zániku tradičních českých jachtklubů, jež se jen těžko brání tlakům silných investičních skupin, které mají zájem o příbřežní pozemky, na nichž kluby stojí.
A vzhledem k tomu, že z palub lodí slézá sníh, je třeba se připravovat na nutné opravy. K tomu vám jistě pomůže technický článek o opravách laminátu, jimž se nevyhne žádný z majitelů lodě.
Přeji vám příjemné čtení a co nejrychlejší start do nové sezóny. Jan Langšádl
Články online
Varianta 18
Jachting stále přitahuje novice, jen zlomek z nich však má dostatek prostředků na zakoupení nové lodi. To by mohla změnit novinka nazvaná Varianta 18, na jejíž stavbě se podílely loděnice Hanse a Dehler.
Opravy laminátu
Skelný laminát je základem pro sériovou výrobu jachet a snížil jejich cenu o více než 50 % ve srovnání se stavbou ze dřeva. Dnešní materiály se vyznačují dlouhodobou odolností proti degradaci, tvarovou variabilitou, vysokou pevností a nízkou hmotností dílů vyrobených infuzí ve vakuu. Použití různých typů pryskyřic společně s polyesterem v jednom trupu a kombinace skleněných vláken s uhlíkovými, aramidovými nebo bazaltovými vlákny přináší další zlepšení fyzikálních vlastností.
Konec loděnic v Praze
V minulém čísle jsme psali o nákladech na provoz lodí na našich vodách. Jednoznačně vyšlo najevo, že nejvyšší položkou jsou náklady spojené s kotvením a zimováním, které se mohou výrazně snížit, pokud jste členem nějakého sportovního oddílu. Pojďme se ale podívat, jaká je jejich situace a budoucnost.
Rozhovor: Guillaume Verdier
Ve světě lodního designu se jména těch nejlepších drží na špici dlouhá léta. Příkladem mohou být Sparkman & Stephens z minulosti a Bruce Farr a Groupe Finot v současnosti. Růžky však již vystrkují mladí designéři, kterým by mohla patřit blízká budoucnost. Jsou to dnes již dobře známý Juan Kouyoumdjian a také výrazně se prosazující Francouz Guillaume Verdier.
Obsah čísla
- Magellano 74
- J/95 – Daysailer podle J Boats
- Azure 275 CR
- Varianta 18
- boot 2010: Jen vážní zájemci
- Opravy laminátu
- Konec loděnic v Praze
- Kupujeme loď z druhé ruky
- La Grace je před vyplutím
- Microdiving
- Fashion Shop
- Rozhovor: Guillaume Verdier
- 33 ACUP: Dlouhé čekání na souboj gigantů
- Mazda MPS a CX 7: Turbohrátky
- Back page: Jachtař roku trochu jinak










