Najít v nadupaném kalendáři Veroniky Fenclové čas na rozhovor je nesnadné. S Veronikou a jejím trenérem Jakubem Kozelským je snazší se sejít u moře než u nás v republice. Nám se podařilo rozhovor uskutečnit v chorvatské Vodici, těsně po skončení České námořní rallye, ve které skončil Veronikou vedený tým Cleverlance na 2. místě.

Jsi naší nejlepší jachtařkou, připravuješ se na olympiádu, dojíždíš ve světovém poháru mezi nejlepšími. Co je třeba pro to, aby ses dostala tak daleko?

Možná to hned na začátek nebude vypadat dobře, ale pro to, abych se mohla věnovat olympijskému jachtingu na úrovni, na které jsem, jsou především zapotřebí peníze. Hodně peněz. Jsou týmy, jako například Angličané, které mají k dispozici na naše poměry téměř neomezené prostředky a vynikající zázemí. Naše finanční prostředky jsou řádově nižší. Musíme si je navíc sami zajistit, stejně jako vše ostatní. Nejsou za námi žádné realizační týmy.

Jaká je podpora našeho svazu jachtingu? Ten by měl přeci nějaké pros­tředky zajistit, ne?

Podpora od svazu na přípravu nestačí. Po dlouho se táhnoucích problémech se Sazkou prostředků ještě ubylo, a přitom to nikdy nestálo za moc. Nejlépe jsem na tom byla v loňském roce, kdy svaz změnil způsob rozdělování financí a příspěvek mi pokryl téměř polovinu rozpočtu. Ale svaz nemá peníze a nemá ani sponzory, jako je to u jiných reprezentací. Angličané mají Skandii, Holanďané Delta Lloyd, náš svaz nemá nic. Je otázkou, jestli se na svazu o shánění sponzora někdo vůbec snaží. Je otázkou, jestli je tam někdo, kdo se pokouší jachting popularizovat.