Nová jachta Princess 62 vyrostla v loděnici se čtyřicetiletou tradicí a s reputací jedné z nejlepších britských značek v oboru, takže byla přímo předurčená k úspěchu. Poslední přírůstek do řady Flybridge vypadal už na rýsovacích prknech jako vítěz a můj první kontakt s hotovou jachtou na tomto dojmu nic nezměnil. Princess je vůbec největší stavitel lodí v Británii a „dvaašedesátka“ to dává jasně najevo. Design se hlásí k ostrovní tradici, styl je decentní, interiér honosný, strojovna precizně uspořádaná, ale nenajdeme tu nic staromódního. Trup má však spíše konzervativní střih, bez módní poplatnosti, díky čemuž bude ještě za deset let budit zaslouženou pozornost. Loděnice se této výrobní strategie drží po celou dobu své existence a za ta léta tím oslovila tisíce poučených zákazníků, hledajících kvalitní produkt s dlouhou „expirační dobou“.

Konzervativní není synonymem pro nudné. Princess 62 představuje ideální volbu pro zkušenější kapitány, kteří se nechtějí nechat vykopnout z moře, sotva spadne pár kapek, ale zároveň budou umět ocenit, jak jejich loď září na slunci. Během testovací plavby jsme si podmínky záměrně ztěžovali, ani to se však neprojevilo na stabilitě trupu, který si nekompromisně razil cestu vpřed. Málokdy jsem se cítil tak bezstarostně v době, kdy bych spíše očekával, že půjde do tuhého. Loděnice Princess postavila jachtu s přesvědčivým výkonem a s cílem postarat se o posádku i v momentech, kdy chce rozhodování o směru plavby převzít moře.

Falešné kýly

Bernard Olesinski zvolil pro model 62 zajímavý design trupu. V základu jde o hluboké V s úzkou přídí, ale velkým objemem uvnitř. Propelery jsou zapuštěné v semi-tunelech, průběhu let vyvinul modifikované tvarování těchto tunelů. Na „dvaašedesátce“ tunely ústí za zrcadlem lodi v jakési falešné kýly, pak se směrem nahoru zploští, aby se vzápětí zakřivily dolů a navázaly na „véčko“ nedaleko podélné osy trupu. Tyto falešné kýly se s hlubokým V dobře doplňují a určitě mají lví podíl na vynikající směrové stabilitě. Právě díky tomu si jachta může dovolit drze vyzvat k souboji i dost divoké moře.

Okolo pětilistých propelerů je dost místa, což má pozitivní vliv na kultivovaný chod náhonů, připomínajících tak plynulost turbín. Při plavbě přímo proti vlnám můžete cítit náznak nepohodlí, na čemž se podepisují široké hřbety odstupňovaného trupu na dně a bocích, ale dobře umístěné kanálky pro odvod vodní tříště pracují na výbornou a ostrá příď tak stíhá prorážet vlny v pravý čas. I díky tomu je plavba klidná, plně pod kontrolou kormidelníka, a přesto dostatečně vzrušující, aby nikdo na palubě nezačal klimbat. Myslím, že jde o velmi důmyslný design trupu. Není třeba obávat se, že by se při jakékoli jízdní disciplíně mohly hostům na palubě rozlít drinky. Stojí za připomenutí, že paluba zůstala po celou dobu testovací plavby suchá.