Italská loděnice na sebe představením spektakulárního díla Pershing 108 znovu strhla pozornost. Jachta je sice menší než vlajková loď flotily Pershing, ale jen o sedm stop kratší novinka prošlapává cestu v dosud neznámém terénu trojnásobné instalace přímých náhonů Arneson. A v podání této loděnice jde již o druhou motorovou megajachtu, jejíž maximální rychlost přesahuje 40 uzlů. Měli-li bychom soudit podle výsledků ostatních loděnic, jde vlastně o nemožné.

Loď zaceluje relativně velkou mezeru ve výrobní škále mezi největší „stopatnáctkou“ a modelem Pershing 92. Poprvé byla představena na zářijové výstavě v Cannes. Rychlost 40 uzlů a více, která je letitou obchodní známkou loděnice Pershing, zůstává, ale nová konfigurace náhonů majiteli dává možnost volby ekonomické plavby, což dosud u Pershingu a všech dalších loděnic, které se této značce chtějí vyrovnat, rozhodně nebylo zvykem. I „stoosmička“ zachovává dramaticky nízký sportovní profil, typický pro všechny Pershingy, a dostalo se jí téměř veškeré výbavy, jež se osvědčila na 115.

Prostor by byl

Pod hlavní palubou se rozkládají ubytovací prostory, jež standardně tvoří čtveřice kajut, s VIP kajutou v přídi a kajutou majitele ve středu lodi. Vůbec první Pershing 108 byl na přání svého britského majitele upraven do tříkajutové podoby, kde nejmenší čtvrtou kajutu nahradila otevřená relaxační zóna s TV, která podpalubí dodala na prostornosti. Ani v případě čtyřkajutového uspořádání ale samozřejmě nelze u lodi široké 6,7 metru hovořit o stísněnosti.