Triumf podceňované trojky

Triumf podceňované trojky

Diskuse & komentáře

0 komentářů,

Zobrazit diskusi

Nejdelší etapa v historii Volvo Ocean Race byla dlouhá více než 12 500 mil a i ti nejlepší potřebovali k jejímu překonání přes čtyřicet dní. V bezvětří před cílem posádky doslova trpěly hlady.

První jachtou u mysu Horn byla Ericsson 3, která se na čelo etapy dostala za Novým Zélandem. Posádka vedená Magnusem Olssonem proplula kolem mysu s náskokem 36 mil na stájovou kolegyni Ericsson 4, kterou do svého domovského města vedl brazilský reprezentant Torben Grael. Pro Magnuse Olssona to byla již šestá plavba kolem Hornu. Vedoucí jachta mys míjela ve větru o rychlosti 25 uzlů, za mysem však vítr lehnul. Do cíle etapy ještě zbývalo přes 2000 mil a náskok se v jednu chvíli zkrátil na pouhých pět mil.

Zatímco jachty na čele jedna po druhé vplouvaly do Atlantiku, v Pacifiku se snažila udržet před silnou bouří jachta Telefónica Blue. Posádce se to nakonec podařilo a u mysu Horn bylo z čeho se radovat. Hluboká tlaková níže, blížící se k Drakeovu průlivu, s sebou přinesla vítr o rychlosti přes 80 uzlů. Pro jachtu s poškozenou takeláží by to nebyly nejvhodnější podmínky.

Ericsson v bezvětří

Vedoucí jachta Ericsson 3 svůj náskok prodloužila na 50 mil, stále však zdaleka nešlo o pohodlné vedení. Do cesty se postavila oblast vysokého tlaku vzduchu a s ní i nevyzpytatelná pásma bezvětří. V takových podmínkách je možné mnoho získat, ale také velmi rychle ztratit. Z vedoucí skupiny se nejrychleji pohybovala na třetím místě jedoucí jachta Puma, které se dařilo udržovat rychlost 14 uzlů.

Celý článek vyšel v Yachting Revue - Květen 2009.
Toto číslo si můžete přečíst online v elektronické verzi YR.

Hledáte nejbližší místo, kde si můžete Yachting revue koupit? Zadejte Vaše PSČ:

PSČ:

Elektronická verze