Majitelů větších nafukovacích člunů u nás hojně přibývá a 150koňový motor na zrcadle není nic ojedinělého. Majitelé s těmito čluny jezdí nejvíce do Chorvatska a pak je dají občas na vodu i u nás. To je tak zhruba vše, protože táhnout za autem gumák třeba 2000 km není žádný med a každý si takovou cestu dvakrát rozmyslí. A třeba právě pro ty, kteří si nechtějí kazit dovolenou stresujícím transportem lodě, je tu zajímavá možnost charteru gumáku. Ta je novinkou i v samotném Řecku.

Od skladiště k pronájmu

Řecké pobřeží nenabízí rozmanitou jachtařskou infrastrukturu, jakou známe z Chorvatska. Při cestě z Atén do Annavisosu jsem byl doslova zaskočen prázdností zátok, kde bych čekal komornější přístavy pro lodě. Zato pobřeží překypuje stavební aktivitou, kterou popohánějí úmyslně zakládané požáry, jež pomohou spekulantům se změnou statutu pozemků z hospodářské půdy na stavební parcely. Nicméně zpátky k lodím. Přes nedostatek přístavů pro malé lodě je jich na moři v sezóně vidět mnoho, protože každý problém má své řešení. Jednoduše se nedaleko zátok stavějí parkovací areály pro lodě do transportovatelné šířky, které spravuje odborná firma poskytující celou škálu služeb. Našimi hostiteli a jedinými pronajímateli flotily nafukovacích člunů byly společnost Perasma a její dceřinka Rent a Rib, jež má ve svém areálu uskladněno přes 300 lodí. Před čtyřmi lety se zrodila myšlenka na pronajímání oblíbených velkých nafukovacích člunů a teď jich mají ve vlastní flotile celkem dvanáct a dvě lodě jako záložní.

Hlavní sezóna pro řecké klienty je červenec a srpen plus víkendy v červnu a právě v těchto obdobích je v areálu parkingu lodí největší zmatek. Denně tu dají na vodu nebo z vody vytáhnou až stovku lodí, přičemž zařízení obsluhuje až sedm řidičů a čtyři technici, a k tomu maximálně patnáct lidí čistí lodě. Vše musí běžet jak na drátku, protože firma garantuje, že loď bude na vodě do dvaceti minut od příjezdu jejího kapitána.