Pečlivě zrestaurovaná sbírka předmětů z Mary Rose, uložená v přítmí provizorního muzea v Portsmouthu, vás dokáže (na rozdíl od časem nahlodaného trupu ve vedlejší budově) opravdu vtáhnout do zapomenutých obrazů lidského života. Dveře do minulosti blokuje korpulentní voskový Jindřich VIII. (1491––1547), který zde funguje jako spolehlivá clona od venkovního spěchu.

Výjimečně jej nedoprovází všechny ženy, jimž vděčí za svou proslulost. Nejmilejší z nich, sestra Mary, je však v muzeu všudypřítomná. Panovník po ní pojmenoval svou první válečnou loď, s dovětkem Rose (růže) symbolizujícím tudorovskou dynastii. Ve své době byla Mary Rose unikátem. Patřila mezi první lodě s tzv. karvelovou obšívkou (obrázek), jež oproti klinkerovému typu umožnila vyřezat do trupu uzavíratelné vodotěsné střílny. To učinilo z Mary Rose průkopnici v plné boční dělové palbě a zařadilo ji mezi první čistě válečné koráby. Za svou 33letou kariéru vyhnala Skoty ze severu Anglie a poslala ke dnu desítky lodí během dvou válek s Francií. Bytelná harcovnice měla navíc pověst nejsvižnějšího korábu Jindřichovy flotily, kterou si vysloužila už roku 1513 během závodu v Lamanšském průlivu. Vrchní admirál Howard v dopisu králi nešetřil chválou: „Mary Rose je nejušlechtilejší lodí, jaká kdy brázdila křesťanské vody.“ O to větší překvapení všem připravila.

Válka bez boje

Když si roku 1545 připlulo 225 francouzských plachetnic prohlédnout Anglii, mohl proti nim stárnoucí Jindřich VIII. postavit pouhých osmdesát lodí, v čele s nově vystrojenou Mary Rose. S 91 děly patřila k největším bitevním čtyřstěžníkům své doby.