Pluli jsme tedy zpět podél jihozápadního mola k vjezdu do maríny, která byla otevřena teprve v prosinci 2009. Marína je chráněná novým umělým molem s příslušnými laterálními světly na obou stranách vjezdu. Vevnitř se ocitáme v obdélníkovém bazénu s klasickými plovoucími pontony. Kolem celého bazénu je moderní rezidenční výstavba v tradičním orientálním slohu kombinovaném se současnými trendy. V přízemí najdete řadu luxusních butiků, restaurantů a barů. Na rozdíl od domorodých hospůdek ve městě zde dostanete jak pivo, tak i vynikající marocké víno, pěstované v podhůří Atlasu.

Orient šiml

Marína dosud není naplněná, takže získat hezké místo není žádný problém. Zcela kvalitní tekoucí voda a břehová přípojka na 220 V jsou samozřejmostí. Personál je velmi úslužný, sám pomáhá s vyvazováním lan a očekává za to drobný bakšiš. Stinnou stránkou jsou poněkud zdlouhavé formality. Na loď se dostaví zástupci policie a celnice a jsou velmi důslední. Proto vřele doporučuji mít všechny doklady v naprostém pořádku, včetně těch o vlastnictví lodi, popřípadě o tom, že jste oprávněni s lodí plout, pokud nejste uvedeni jako vlastníci. Nekompromisně se rovněž požaduje pojistka z odpovědnosti.

Státní úředníci hovoří většinou dobře francouzsky, s angličtinou je to slabší. Formuláře si vyplňují sami, a taky to podle toho trvá. Očekává se rovněž drobný bakšišový balíček pro každého z nich (plechovka piva, krabička cigaret…).