Na průzkum korsického pobřeží jsou zapotřebí alespoň dva týdny. Pobřeží je dlouhé 1047 km. Ke krátkým zastávkám v malebných městech, na osamocených majácích a v přírodních rezervacích je třeba připočítat čas pro případ, že by foukal silný vítr. Silné větry, studené fronty a bouře s tornády je možné očekávat kdykoliv, ačkoli v létě podstatně méně. Proto je ještě před zahájením plavby důležité zkontrolovat vybavení na lodi, hlavně funkčnost a délku kotevního řetězu a kotvy, důsledně prostudovat mapu, připravit plán plavby s možnými úkryty, ale hlavně prozkoumat předpověď počasí. Posádka musí počítat s těžší plavbou. Ocitnout se za silného severozápadního mistralu na rozvlněné západní straně Korsiky, kde je velmi málo možností se schovat, to je jako dobrovolně skočit do pračky. Loď a posádka vám to do smrti nezapomenou. Když předpověď na celý týden hlásí silný severozápadní mistral, je lepší se plavit po východní, závětrné straně.

Rodinné východní pobřeží

Zatímco západní pobřeží je členité, strmé, skalnaté a divoké, na východním najdete úzký pruh úrodné půdy, kde se pěstují znamenité korsické meruňky a broskve. Na závětrné straně jsou široké písečné pláže, laguny, ale i bažiny a nánosy z četných horských řek. Východní strana není tak zajímavá jako západní, ale je od převládajících větrů krytá vysokými strmými horami s průměrnou nadmořskou výškou 568 m a má velké množství krásných míst na kotvení. Zvlášť vhodná je pro rodinnou posádku s malými námořníky na palubě. Severní část východního pobřeží je rovná, více obydlená a neposkytuje příliš zajímavých míst k zastavení ve srovnání s jižní částí, která je – od starobylého města Porto Vecchio – přenádherná. Některá kotviště, jako je např. Rodinara, jsou mělká, uzavřená ze tří stran malebnými plážemi a poskytují bezpečný nocleh a zábavu pro celou rodinu. Ovšem je třeba počítat s větší turistickou exponovaností.

Ještě více na jih se nacházejí legendární ostrovy Lavezzi s množstvím rozptýlených červených skal, které leží rovnou v průlivu Bonifaccio.