Charles K. Chiodi, který dlouhá léta vedl časopis Multihulls Magazine, rozděluje éru vícetrupých lodí na tři období. V 50. a 60. letech, kdy se západní jachtaři poprvé o vícetrupé jachty začali zajímat, šlo o období příznačně nazvané „postavím si sám“. V té době téměř neexistovaly sériově vyráběné vícetrupé lodě a nadšencům nezbývalo nic jiného, než si je stavět svépomocí. Podle toho také mnohé z lodí vypadaly. Pak následovalo období smíření se s realitou vícetrupých jachet provázené nedůvěrou. Toto období Chiodi nazval: „Převrátí se?“ Poslední období, ve kterém žijeme dnes, je již obdobím důvěry: „Jaký je rozdíl mezi vícetrupou a jednotrupou lodí?“

První období bylo vcelku jasné. Svět vícetrupé lodě objevoval a do stavby se mohli vrhnout jen nadšenci. Druhé období si již vyžaduje určité vysvětlení, protože jeho následky jsou i dnes u nás patrné. Obavy z převržení vícetrupých lodí pocházejí ze světa závodního jachtingu. Závodní katamarany a trimarany jsou výrazně přeplachtěné. Plocha plachet v poměru k hmotnosti lodě je velmi vysoká, pak stačí drobná chyba, nebo jen nepozornost, a k převrácení může dojít. Podobná nehoda se může přihodit i u turistického katamaranu, ale je to jen velmi málo pravděpodobné.

Jak jsme si již řekli, jsme dnes ve třetím období, v období hledání rozdílů. To je také téma, kterému se chceme věnovat i v tomto článku. Hledáme pro a proti, klady a zápory té které volby.

Bezpečnost

V článku se sice věnujeme katamaranům, ale zde začneme nejprve jednotrupou lodí. Boční síla, kterou vítr působí na plachty, jachtu naklání. Aby se nepřeklopila, používá jednotrupá jachta těžký kýl, který působí proti náklonu. Jeho hmotnost, podle typu lodi, činí 30–50 % hmotnosti jachty. Zdá se tedy, že jednotrupá jachta je nejméně o 30 % těžší, než by mohla být. Ve skutečnosti je to ještě více. Konstrukce jachty musí být dodatečně zpevněna, aby kýl unesla.