Majitelé lodi preferují různá vybavení. Jedni jsou nepřáteli moderní techniky a na jejich jachtách nenajdeme ani stopu po současných vymoženostech. Obejdou se bez lednice, mapového plotteru či GPS, bez satelitního telefonu i přehrávače CD. Stačí jim lodní chronometr, sextant a barometr. Na své lodi jezdí „postaru“. Je to sice extrémní řešení, je však také nejméně nákladné a nejméně nespolehlivé. Protipólem je skupina jachtařů, kteří bez moderní techniky neudělají ani krok. Jejich jachta je přeplněná přístroji. Za vybavení své lodi utratili třeba i milióny korun. Lednice a mrazáky, pračky a sušičky prádla, klimatizace, televize, satelitní spojení, velké displeje mapových plotterů, radar, sonar a kdovíco ještě. To je druhý extrém. Tito lidé se často stávají otroky vybavení, které jim má usnadnit život. Ani jedna cesta není ideální.

Dnešní přístroje jsou schopné plavbu nejen zpříjemnit, ale také ji udělat bezpečnější. Proto není nejlepší plout na lodi pouze se sextantem. Lidé, kteří si libují v technických novinkách, na druhou stranu často zapomínají, že nejsou postavičkami v počítačové hře. Často vědí jen to, že jsou lodičkou na displeji, netuší však, jaká je jejich skutečná poloha, ani jak ji vypočítat. Ve chvíli, kdy technika vypoví službu, je pro ně okolí neznámou pustinou, ve které se nedokáží zorientovat. Výbava jachty však nezáleží jen na její velikosti a na technooptimismu a tloušťce peněženky jejího majitele. Nejdůležitější by mělo být povědomí o charakteru plaveb, jež chceme s jachtou podnikat. Od toho by se mělo veškeré její vybavování odvíjet.