Test této lodě, určené jen velmi specifické klientele, ve mně vyvolal vzpomínky na ještě brutálnější jízdy, jež jsem absolvoval před zhruba osmi lety na výstavě v Miami. Poučený tehdejšími zážitky jsem si nemohl po nalodění do Formuly sednout do jiného než předního, hluboce polstrovaného sedadla. Důvod je jednoduchý; na této lodi cokoli, co není pevně přidělané či připoutané, podléhá při ostřejších manévrech síle přetížení a létá ze strany na stranu. To se přihodí i těm, na něž zbude zadní polstrovaná lavice. Při klidné jízdě vypadá lákavě, avšak když se začne s ostrým manévrováním, nestačí se posádka divit a začne používat všechny způsoby a končetiny ke stabilizování polohy. Takže raději zpět do dvojice předních sedadel, poskytujících tu správnou oporu. Vydejme se na let po hladině.

Paluba

Než vyrazíme od mola, je třeba několika kroků po palubě, abychom loď odvázali. To přináší první drobné úskalí. Pamatujme, že jsme na sporťáku, kde jde komfort vždy trochu stranou. Nutnost kompromisů právě na úkor pohodlí se projevuje třeba zrovna při vstupu z kokpitu na příď. Ten je možný jen po úzkých bocích lodě a při našem odražení jsem byl velmi rád, že se loď nehoupe a její povrch není mokrý. Jelikož paluba a příď jsou hladké, bez protiskluzové ochrany, opatrnosti není nikdy dost. Na druhou stranu, jak by protiskluzová ochrana „prospěla“ agresivnímu vzhledu lodi? To by prostě nešlo.

Příď lemuje nízké zábradlí, které na samotné špičce uvolňuje prostor pro nerezové průvlaky vyvazovacích lan a pro sdružené navigační světlo. Je tu také menší kotevní schránka a hned za ní jeden mohutný nerezový vazák. Stručnou zmínku jistě zaslouží nevelká koupací platforma na zádi, v jejímž středu je pod schránkou ukryt nerezový skládací žebřík do vody. Centrální umístění je chytré. Osobě vylézající z vody hrozí nižší riziko zranění, které by mohl způsobit kontakt s propelery.