Stylový posun je u Belgičanů patrný od roku 2005, kdy Etap prezentoval svou vlajkovou loď 46 DS. Od té doby výrobce usiluje o jednotný, svébytný design. Obzvlášť viditelná je tato snaha u rozvržení paluby, mohutně působící nástavby, která jistě zajistí více místa v interiéru, a také u oválných dekorací a podoby vnitřních příček a přepážek. Rovněž tvar trupu nad vodoryskou a také tvar horní paluby přispívá k dojmu unifikace jednotlivých modelů, ovšem loděnici se není co divit. Trup vzešel z německo-italské spolupráce konstruktéra Marka Olivera von Ahlena a designérské kanceláře Stile Bertone s tím, že zadáním bylo zjemnit jednotlivé proporce a vytvořit svůdnou krásku. To se beze zbytku podařilo.

Jak na pínu?

Zadání znělo jasně – návrháři měli vytvořit prostornou a snadno ovladatelnou loď pro jachtařský pár nebo mladou rodinu. K tomu ale později přibyly další požadavky, jež se rodí na poradách manažerů, usilujících o vyšší prodeje. Mezi nimi hraje prim bezpečnost – sendvičová konstrukce tak byla vypěnována materiálem s uzavřenými póry, čímž byla zajištěna nepotopitelnost jachty. Ruku v ruce s tím zazněl i požadavek na dokonalou hlukovou i tepelnou izolaci. Mezi charakteristické novinky patří i neokoukané čalounění a potahy na sedačkách v kokpitu a širší bortlajsna. Oko se tentokrát nesetká s tradičními plochami teaku, místo nich byly použity desky ze stlačeného korkového granulátu. Jak jsem se dozvěděl od prodejce, výhody tohoto materiálu jsou zcela nesporné. Materiál je výrazně odolnější vůči rozmarům počasí, neztrácí barvu, tolik neklouže a je méně náročný na údržbu. Moje někdejší skepse vůči tomuto rychle schnoucímu a lehkému (bohužel ale také drahému) materiálu je dávno zapomenuta.

Osvědčil se totiž již mnohokrát jako obzvláště vhodný i pro větší turistické jachty, které jej také hojně využívají. Krom toho korek působí příjemně, čímž zútulňuje prostor kolem kokpitu. Materiál ale není všechno. Neméně důležité je aranžmá kokpitu. Ergonomicky povedená kormidelní pozice, především usazení kormidelního kola, má pozitivní vliv na „životnost“ kormidelníka. Designér totiž na potřebu odpočinku při delších plavbách pamatoval. Proto můžeme vidět i širší popruhy na relingu, o něž může kormidelník opřít záda. V neprospěch této kormidelní pozice hovoří snad jedině mimořádně obtížná instalace píny. Jak ji uchytit na zaoblenou a vzhůru trčící páku, aniž byste se sami museli krčit na boku lodi, zatím není jasné. Podle všeho se má připevnit ke spodní straně páky…